Soška Laň bronzová statuetka

Popis

Soška Laň bronzová statuetka

Tematická stolní soška ze série plastik Jeleni

Laň je české rodové jméno pro velkou spárkatou zvěř z čeledi jelenovití. Většina patří do rodu Cervus, společně se sambary a barasingou, výjimkou je jelen milu, který je jediným druhem rodu Elaphurus. Laň lesní a jelen sika jsou významnou lovnou zvěří, proto byli introdukováni i na místa, kde se dříve nevyskytovali a často jsou chováni v oborách.

V českých lesích se můžeme setkat s Laňem lesním (Laňem evropský, Cervus elaphus) a s nepůvodní sikou (Cervus nippon).

Laň evropský je výlučně býložravý přežvýkavec. Složení potravy se ale mění v závislosti na roční době. V kterémkoli období se jelení zvěř živí zejména velkým množstvím travin a bylin, které spásá na lesních mýtinách, podél cest a okolo lesa, zkrátka na všech místech, kde je díky slunečnímu světlu rostlin dostatek.

Daněk evropský nebo také skvrnitý z čeledi jelenovití s lopatovitými parohy je evropský jelen, podobný svým zbarvením jelenu sikovi.

Fallow Deer

Kohoutková výška u samců se pohybuje mezi 85 až 110 cm.Bez kelky (ocasu) dosahují délky 130 až 175 cm (samice 115 až 140 cm), ocas pak měří 18 – 27 cm. Hmotnost samců je 40 až 95 kg
Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. Už v době antiky byl chován pro okrasu i chutné maso na území Itálie a jižní Francie, Gaius Iulius Caesar napsal, že Galové chovali daňky ve velkých ohradách. Za vlády Karla Velikého byli daňci z Francie vysazeni v Porýní. Z Anglie jsou uváděni v 2. polovině 11. století, byli tam přivezeni zřejmě v souvislosti s nástupem Viléma Dobyvatele. V téže době byli vysazeni i v Dánsku a Švýcarsku, ve 13. století jsou doloženi na území Uher. První zmínky o výskytu daňků v českých zemích jsou z roku 1465, kdy byli chováni na Moravě v oboře u Podivic na Vyškovsku. V první polovině 16. století se dostali také do Čech, konkrétně do Královské obory v Praze a do Poděbrad. Až do konce 19. století byli chováni v oborách. Tehdy byli vypuštěni do mnoha volných honbišť, kde dosud žijí. V současnosti jejich populace v ČR čítá okolo 11 000 kusů.

V 18. a 19. století byli daňci vysazeni i do Severní a Jižní Ameriky, do Austrálie a na Nový Zéland, kde zdivočeli a výrazně konkurují původním druhům býložravců.

Obývá listnaté a smíšené lesy. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství.
Pro svůj pěkný vzhled, nenáročnost a poměrně mírnou povahu jsou daňci s oblibou chováni v oborách a zámeckých parcích. Najdeme je také v zoologických zahradách, jako třeba v Zoo Tábor nebo v Zoo Hluboká nad Vltavou.
V České republice se daňci loví od 16. 8. do 31. 12. a to většinou na čekané nebo šoulačkou.